Prezident Miloš Zeman udělí milost dvojnásobnému nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. To je fakt. Ten bychom měli přijmout a dál se tím nezabývat. Pustíme-li se do rozebírání oprávněnosti udělení milosti, pření se o to, zda měl nebo neměl, případně komentování, jak hluboko prezident svým rozhodnutím klesl, chytneme se do pasti, kterou Zeman touto milostí nastražil. Nejde o nic jiného než o kouřovou clonu, která má zakrýt události, které jsou v tuto chvíli mnohem důležitější. Nové volební hlasy tento krok nepřinese, protože ti, kteří věří tomu, že Kajínek, několika soudy odsouzený vrah, je nevinnou obětí justice, už mezi Zemanovy voliče s velkou pravděpodobností patří.
Udělit milost je pravomoc dána prezidentovi Ústavou. I když Zeman v předvolební kampani prohlašoval, že tento „monarchistický přežitek“ bude využívat jen ve výjimečných případech a dokonce se vzdal této pravomoci ve prospěch ministerstva spravedlnosti, toto právo mu stále náleží. Proto může udělit milost i dvojnásobnému vrahovi. Skandálnost tohoto rozhodnutí je součástí kouřové clony. Měli bychom tuto skutečnost přijmout a dál se jí nezabývat.
Milost prezidenta neznamená, že Kajínek je nevinný. Soudy rozhodly, že vinen je a to platí i po milosti prezidenta republiky. Milost nesmazává vinu, jen krátí trest. Ačkoli debaty o této milosti patří do veřejného prostoru, bylo by chybou tento prostor Kajínkem zahltit. To je totiž přesně ta Zemanova past – zaplnit mediální prostor a prostředí sociálních sítí kauzou Kajínek. Mohlo by se stát, a to je právě Zemanovým cílem, že by Kajínek vytěsnil mnohem důležitější věci, ať už Zemanovo pohrdání Ústavou nebo plný pytel Babišových problémů. Mimochodem už se Andrej Babiš k milosti vyjádřil?
Kajínek na svobodě pro společnost nepředstavuje žádný zásadní problém. Problematický ale je vzkaz, který Zeman dýmovnicí v podobě milosti pro vraha vysílá na veřejnost. Nejenže zpochybňuje práci a rozhodování české justice, což je nebezpečné zahrávání si s ohněm, zároveň sebe sama prezentuje v pozici suveréna, který si může dovolit cokoli, třeba omilostnit vraha nebo nerespektovat a překrucovat ústavu. S tím prvním je třeba se smířit a dál se tím nezabývat, tomu druhému je však za každou cenu třeba zabránit. Třeba při příští prezidentské volbě.