„Na mě ten Drahoš působí slabě, přijde mi, že na to, aby byl prezident, nemá.“ Taky jste něco podobného slyšeli kolem sebe jako důvod, proč Drahoše nevolit? A proč to nakonec znovu hodit Zemanovi?
V čem spočívá výkon prezidentského úřadu? Občas někoho přijmout, občas někam zajet a něco pronést a občas někoho jmenovat. Prezidentský úřad není ani řízení kosmické lodi, ani šachový turnaj a už vůbec ne televizní debata. Pro výkon prezidentské funkce není nutné být bůhví jak pohotový bavič, který svého soupeře bleskově setře, jakmile v rozhovoru na chvilku zaváhá.
Pokud už prezident s někým jedná, neprobíhají tato jednání před plným sálem a není třeba publikum bavit. Naopak, jednání probíhají za zavřenými dveřmi a cílem není urazit všechny přítomné, ale domluvit se. Mnohdy zdlouhavě a často asi i velmi nudně. Je pro tohle Zeman opravdu vhodnější než Drahoš?
Slýchám také, že Zeman si nenechá nic líbit. To by při náročných jednáních bezesporu mohlo být výhodou, ale upřímně – kdo z evropských nebo světových státníků se Zemanem za posledních pět let opravdu jednal? Po pravdě skoro nikdo. Zemana v Evropě neberou vážně, on sám na žádná důležitá jednání nejel. Ten svůj slavný bonmot Angele Merkel mohl říct jenom proto, že ona přijela za ním na zdvořilostní návštěvu Hradu. Ta skutečná jednání totiž probíhají jinde a bez Zemana, který většinu času tráví zavřený v Lánech. Je snad v tomhle Zeman lepším prezidentem, než by mohl být Drahoš?
Zeman a jeho okolí se snaží, abychom uvěřili tomu, že prezident musí být neohrožený bojovník a statečný zbrojnoš. Nemusí. Bohatě stačí, když bude pro evropské státníky přijatelným partnerem k jednání a pro nás doma důstojným reprezentantem státu. Kdo z dvojice Zeman Drahoš má pro to lepší předpoklady?